Poslední rocková hvězda. Proč Nirvanu poslouchá generace, která ji nezažila

Od smrti Kurta Cobaina uplynulo 32 let. Přesto má Nirvana na Spotify přes patnáct miliard poslechů a denně její písně získají dalších sedm milionů přehrání. Značná část fanoušků této legendární kapely dnes devadesátky nepamatuje. Na Nirvaně je přitahuje hlavně autenticita a témata, která současná společnost stále řeší.

Smells Like Teen Spirit do dubna 2026 překročila na Spotify hranici 2,7 miliardy streamů, což je víc než například jakákoliv píseň od Adele. Album Nevermind strávilo na americkém žebříčku Billboard 200 přes sedm set týdnů (tedy přes 13 let). A na Spotify je nejstreamovanějším albem z devadesátých let.

Podle hudebního publicisty Pavla Turka nestojí za úspěchem Nirvany jen legendární hudba. „Důležitá je i historická situace, ze které se jejich úspěch zrodil. S Nirvanou přichází prvotní vyjádření hodnot generace X, která se nechce zapojit do světa postaveného na výkonu a spotřebě. Nezajímá ji kariéra, nezajímá ji vydělávání peněz. Je to nedůvěra vůči úspěchu. A Nirvana to celé zhmotnila do hudby, která zasáhla miliony lidí,“ vysvětluje.

Podobně to vnímají i dnešní mladí posluchači. „Nejvíc aktuální je asi odpor k tomu, že máš pořád něco dokazovat a být produktivní. I dneska máš pocit, že když zpomalíš, tak selháváš – a Nirvana je úplný opak tohohle mindsetu,“ přiznává Kateřina, studentka divadelní scénografie na irské Atlantic Technological University.

Nirvana poukazovala i na problémy, které rockový mainstream do té doby ignoroval a řada z nich přetrvává i dnes mezi mladými. „Cobain se otevřeně hlásil k feminismu, vystupoval proti rasismu i homofobii. Představoval jiný typ mužství – křehčí, zranitelnější,“ říká Turek. Sám Cobain to shrnul v bookletu alba Incesticide, kde přímo vyzval ty, kdo nesnášejí ženy, homosexuály nebo lidi jiné barvy pleti, aby na koncerty Nirvany nechodili a její desky si nekupovali.

Témata, která v textech Nirvany nacházíme, jsou často o pochybnostech o sobě samém a o vnitřním konfliktu. V současnosti, kdy se o duševním zdraví mluví otevřeněji než kdy dřív, působí stále aktuálně. Podle Karla Veselého, hudebního publicisty a autora několika knih o současné hudbě, Nirvana otevřela dveře projevu negativních emocí v populární hudbě. „Na Cobaina navazuje celý současný pop od emo-rapu až po Billie Eilish,“ říká.

David Smítka, student VOŠP, který už v prvním ročníku napsal o Nirvaně článek do magazínu Generace20, to zná z vlastní zkušenosti. „Nirvana je pro mě hrozně speciální, protože jsem ji začal poslouchat během těžkého životního období. Tehdy jsem poznával sám sebe, zjišťoval, co chci v životě dělat, a procházel jsem chvílemi, kdy se dělo hodně špatných věcí najednou,“ vzpomíná.

Turek poukazuje na to, že nejde jen o témata, ale i o samotnou formu textů. „Psychologové, kteří texty analyzovali, upozornili na to, že opakování a cyklení se ve stejných slovech odpovídá tomu, jak se vyjadřují lidé v depresi,“ upozorňuje novinář týdeníku Respekt.

Nirvana tak podle Turka funguje jako hlas lidí, kteří nikam nezapadají. „Mnoho textů se točí kolem traumatického dospívání. Pocitu, že nikam nezapadáte. A to je pocit, který je společný skoro každému dospívajícímu člověku, značná část si ho nese i do dospělosti,“ říká. Od Cobainovy smrti v roce 1994 zaznamenal Turek dvě až tři vlny zvýšeného zájmu o Nirvanu. „Řekněme každých osm až deset let ji to vynese k větší popularitě,“ říká.

Kapela Nirvana vydala pouze tři studiová alba za necelé čtyři roky. Přesto v roce 2026 denně nasbírá sedm milionů přehrání – tolik co například Green Day, tedy kapela, která je aktivní dodnes a vydala čtrnáct studiových alb. Čísla ukazují, že nejde jen o nostalgii, tu ani generace, která devadesátá léta nezažila, cítit nemůže.

Podle hudebního publicisty Karla Veselého je vysvětlení prosté: „Cobain je poslední rocková hvězda. Dnešní populární hudba není schopná vyrábět hvězdy, které by překročily bublinu, proto Cobainův odkaz ještě nějakou dobu zůstane a zařadí se do panteonu rockových hrdinů po boku Hendrixe nebo Lennona.“